Praha matka měst. V současné době by se taktéž mohlo říci Praha matka developerů. Jistě se shodneme na tom, že je potřeba rozvíjet město, ne však za cenu kulturních ztrát.
Pokud bydlíte nebo jezdíte po ulici Milady Horákové, která vede od Strossmayerova náměstí až po Prašný most, jistě Vaším očím neunikly dvě velmi zchátralé budovy nacházející se nedaleko zastávky Hradčanská. Tyto zdevastované budovy patří do poměrně rozsáhlé vilové čtvrti Praha Bubeneč, jejíž zástavba vznikala již od druhé poloviny 19. století. Tato celá čtvrť je památkově chráněná a na zdejší architektuře je možné pozorovat vývoj rodinného domu. V první (č.p. 179/102) ze dvou zchátralých vil žil dříve český slavný funkcionalistický architekt Kamil Roškot (přezdívaný český Le Corbusier), který tuto vilu nechal v letech 1927 – 1928 přestavět ve stylu konstruktivismu (původně byla postavena podle plánů Karla Hübschmanna po roce 1900). Jeho díla předbíhaly svou dobu o řadu let a byl známý především tím, že nesnesl vraždění estetiky a krásna. J. Kočího vila (druhá na rohu stojící vila s č.p. 260/100) byla postavena v roce 1906 v neorenesančním stylu architektem Josefem Vaňhou. Díky změnám ve vlastnických právech v 90. letech bylo běžné, že daná zástavba vilového charakteru v těchto místech přišla o své obyvatele a začala tak chátrat, čehož využívali squatteři. Tento osud stihl i naše vily. Neméně tomu pomohla i stavební uzávěra na toto území, které mělo spojitost s plánovanými dopravními stavbami (už kvůli výstavbě tunelu Blanka byla zbořena rohová vila nacházející se na druhém konci řady zdevastovaných vil, na křižovatce Špejchar). Ještě ale v roce 2000 odbor památkové péče hl. m. Prahy však trval na tom, že „demolice objektů [uvedených domů]… je z hlediska památkové péče nepřípustná”. Obě vily včetně jejich pozemků nyní vlastní developerská společnost jménem Lordship, která je úmyslně nechává zchátrat, aby pak mohla na jejich místě (a místě zatím ještě funkčních vedlejších vil) postavit administrativní komplex Letná Business Centre. Tato developerská firma je ale velmi vytrvalá, jelikož se již v roce 1999 poprvé pokusila vystavět právě na tomto místě sedmipodlažní administrativní budovu s názvem Letenské sady, avšak přišel odpor z radnice a projekt byl označen za „Skleněné monstrum“ a zastaven. Lordship ale neváhal a po několika letech přišel s novým upraveným projektem Letná Business Centre, kterému už Komise územního rozvoje při Radě MČ Prahy 6 dala tiše zelenou (Lordship si nechal na objednávku vytvořit posudky, které se vyjadřovaly ve prospěch zbourání objektů nejen výše zmiňovaných, ale také dalších v ulici U Vorlíků 1 a Milady Horákové (č. p. 172 a 185)). Je potřeba podotknout, že Komise územního rozvoje však nezohlednila vyhlášku č. 10/1993 hl. m. Prahy, která prohlašuje dané území za součást památkové zóny a určuje tak podmínky jeho ochrany. Celý komplex se může „pyšnit“ užitnou plochou o výměře 36 840 m2 se 392 parkovacími místy, se sedmi nadzemními a čtyřmi podzemními podlažími a nacházel by se tak mezi ulicemi M. Horákové, Pelléova, tělesem železniční dráhy a U Vorlíků, přičemž takřka přes ulici se již nachází další neméně slavné vily (Koulova vila /1895-96/, Suchardova vila /1895–1896/, Pelléova vila /1889/, etc.) a také diplomatická čtvrť. Není pochyb, že by tento komplex silně narušil vzhled této čtvrti. V současné době leží žádost Lordshipu o demolici vil na radnici. Lordship však není jediný developer, který by chtěl na tomto okraji Bubenče něco vystavět. Tato oblast je naopak velmi přitahována od počátků 90. let všemi developery, jelikož se nachází na dopravně velmi dobře obsluhovaném místě.
Článek vyšel v Pirátských listech